Ne úplně vážný blog o wargamingu - Not entirely serious blog about wargaming

Oblíbené příspěvky

sobota 20. května 2017

Bolt Action a Chain of Command, díl 1. Vybíráme armádu



Společně s napoleonskými válkami patří druhá světová válka mezi hráči historického wargamingu k nejzajímavějším. Napoleonské války mě minuly, ale druhou světovou válku jsem pro sebe objevil velmi nedávno. A musím říct, že mě hraní si na válku velmi zaujalo. V době kdy jsem vyrůstal, toho moc ke čtení nebylo a po dobrodružných románech Karla Maye a J.F. Coopera jsem přešel na military (za obojí musím poděkovat mému tatínkovi). Když už kromě Hubáčka a příbězích hrdinných sovětských vojáků mohl začít číst i jiné knihy jsem s militarií přestal a dal se na fantasy. Teď znovuobjevuji zapomenutý svět, koukám na ty sračky, co jsou jich plné obchody s šílenými překlady a ještě horší kvalitou a říkám si, že jsem se alespoň modelářsky vrátil domů.

Dneska se podíváme na dvě hry, které se mi dostali pod ruku a ze kterých jsem vybíral, co budu hrát. Podíváme se na ně čistě z designerského záměru, protože jednu z nich jsem ještě nehrál. Tedy rozeberme si zásadní mechanické rozdíly mezi Chain of Command a Bolt Action.

Chain of Command je hra, kterou vydává studio Too Fat Lardies, autorem je Richard Clark (Sharp Practice a další). Bolt Action (2nd Edition) vydává Warlord Games, autoři jsou Rick Priestly a Alessio Cavatore (oba ex Games Workshop). Obě hry vlastním v pdf, takže těžko můžu posoudit kvalitu vydané knihy. Nicméně u obou je layout a čitelnost na velmi přijatelné úrovni. Bolt Action těží ze silné značky a podporou Osprey Publishing v ilustracích.

Too Fat Lardies je studio prodávající pravidla. Zapomeňte tedy na to, že máte dedikované modely apod. To co u nás vidíme jako zvláštnost, podivnost, hipsterství a známku nekvality, je v zahraničí běžný standard a je třeba říct, že mnohdy jsou takové hry mnohem lepší, než pravidla podporující modely velkých firem. Je to jednoduchý, pokud tě živý prodej pravidel musíš mít faaakt hodně dobrá pravidla. Pokud tě živý prodej figurek, pak hádejte co? Nicméně Rick i Alessio odešli z GW, protože tam začínala komerce vítězit nad invencí v herním designu, což by mělo být zárukou kvality pravidel.

Ono je těžké porovnávat hry, které jsou vlastně úplně jiné. Chain of Command je hra zaměřená na simulaci řetězce velení na proměnlivém bojišti. Bolt Action je spíše arkádovité ztvárnění druhé světové války a je velmi poplatné v čem se oba autoři proslavily, nicméně s řadou nových prvků jako je nelineární aktivace.

Tohle je dobrej starter pro Bolt Action. V CoC nevyužijete minomety a houfnici.
Základní premisa je tedy stejná, obě hry pracují s posílenou četou (cca 30 vojclů). Začněme si tedy budovat armádu. V Bolt Action je tento úkon vpravdě rozsáhlý a hodně vychází ze stylu Games Workshopu.  Máte koncept armády (Reinforced Platoon Template), který má povinné a nepovinné prvky. Templáty udrží určitý historický odkaz a liší se co národ, co armáda, co bojiště, ale v zásadě si musíte vzít jedno HQ, 2 družstva pěchoty, ostatní je nepovinné, ale je limitováno celkovým množstvím. Například z těžší bojové techniky se můžete vzít maximálně jeden kus, jeden minomet, jeden kulomet, atd. Družstva obsahují víceméně jednu sekci a zbytek vojáků dokupujete na body. Tj. ti kdo chtějí prasit můžou prasit, ti kdo chtějí hrát historicky, se budou snažit stavět jednotky věrně. V základních pravidlech jsou popsány základy jednotek USA, Velké Británie, Německa, Sovětského svazu a Císařského Japonska. Podobnější možnosti a jiné národy se musí dokoupit v příručkách zaměřených na národ, či bojiště. Případně lze udělat i tankovou posílenou četu. Nicméně tento systém umožnuje jednoduché turnajové hraní, díky lepší práci s balancem hry.

Americká četa - ideální základ na obě hry. Tentokrát Black Tree Design


Chain of Command na to jde jinak. Vaše četa má pevně dané předpoklady, se kterými nemůžete hýbat. Armády USA, Velké Británie, Německa, Sovětského svazu mají pevně dané tři druhy vojsk a k tomu odpovídající pěší četu. Každá četa má určitou úroveň podle výcviku a výzbroje. Například elitní němečtí pancéřoví granátníci mají úroveň 7, zatímco čerstvě odvedená sovětská střelecká četa má -7. Každá armáda má poté Seznam posil v úrovních 1 až 11 (od prázdného Schwimmwagenu po König Tiger). Porovnají se tedy úrovně čet (rozdíl mezi +7 a -7, což je 14) a ten s menším počtem bodů svojí armádu doplní ze Seznamu posil o odpovídající součet úrovní v seznamu posil. Sovět v tomto případě tedy použije součet 14 úrovní (Komisař +3, družstvo průzkumníků s Junior Leaderem +5, T34/76 +6). Nicméně každý scénář toto ještě upravuje. Například útočník může mít +2d6 Reinforcement, zatímco obránce polovinu. Pokud bych hodil za Němce 12, tak si můžu přidat Adjutanta a König Tiger, zatímco sovět by přidal jen další T34/76. V pravidlech je nějaký omezený seznam posil. Volně ke stažení je však Consolidated Arsenal obsahující naprostou většinu techniky. Ke stažení jsou i další různé oficiální i neoficiální Force Listy od Španělska po Berlín. Samozřejmě ani zde čísla nejsou házena od boku. Vyšel oficiální COCulator, který autor používá k počítání jednotek a AFV. Tj. kdokoliv si může dopočítat jakoukoliv armádu. Zároveň tedy nedochází k problému s kořistními zbraněmi apod. Prostě pokdu chci Panharda 178 pro divizi Grossdeutschand, podívám se do Consolidated Arsenal do sekci Francie. Kompetetivní hraní zde rozhodně není určujícím fakturem herního designu.

V CoC je to horší s nasazením úzce specializovaných jednotek, jako SAS v Jeepech.  Důvod je ten, že hra je designovaná na boj dvou pěších čet a účinek 6 Vickersů je takovej malej Overkill. Větší množství tanku nasádíte až v CoC Big. Transporty kromě APC a IFV víceméně nemají opodstatnění. Dělostřelectvo ve hře není. Důvodem je zaprvé rozsah hry a velikost bojiště, kde (oiciálně) jedna stopa stolu je rovna 40 yardům (tj stůl 120x80 – 6x4 stop – je cirka o velikosti 240 na 160 metrů a tam 105mm houfnice nemá opravdu smysl). Výjimkou jsou zbraně přímé podpory, jako StuH, pěchotní houfnice a protitanková děla. Minomety jsou mimo stůl (a jejich úder je zničující) a zavolat si leteckou podporu? Nemyslitelné. Velikost stolu je přepočítaná aby odpovídala měřítku 15mm (1/100). Nejhranější jsou ale hry ve 20mm a 28mm, nicméně při 28mm je stůl vizuelně menší a vypadá to zvláštně. Tj. užijete jak modely na Flamesy, modelově přijatelné 1/72, můžete použít krásné modely 1/48, a nebo modely na Bolt Action. No a pokud jste při penězích a máte na to si udělat malé fotbalové hřiště, tak hru nerozbije ani měřítko 1/35.

Četa v boji. O tom už příště. Zdroj Too Fat Lardies

Už v samotném výběru armád vidíme zásadní rozdíl v designu a určení hry a jejich výraznou diferenciaci ve smyslu pravidla vs. atmosféra, arkáda versus simulace. Ovšem to není špatně - co hráč to vlastní názor na to co se mu líbí a obě hry dělají dobře to na co jsou designované.

Příště se podíváme na přípravu hry a mechaniky boje.




Žádné komentáře:

Okomentovat