Rogue Stars - Recenze
Dlouho očekávaný přírůstek do
série Osprey Wargames je konečně vydán. Uznávaný autor, známý
hlavně díky Song of Blades and Heroes, Andrea Sfiligoi, se opět
postavil do role tvůrce, jenž píše pro Osprey hru, která cílí
mimo jejich běžné publikum.
Rogue Stars nese v podtitulu
větičku „Skirmish wargaming in science fiction underworld“.
Hráči se chopí ovládání skupiny o 4-6 postavách. Postavy
nemají žádné statistiky a jsou tvořeny pouze seznamem
vlastností, výzbroje a výstroje. Tyto prvky většinou modifikují
hod d20. Hlavní je, aby výsledek vždy překročil cílové číslo.
Iniciativa je plovoucí a vynalézavě využívá reakcí. Nelze tedy
říct, že jde o střídavou aktivaci, ale není to ani klasická
kolová záležitost. Andrea opět projevil dokonalý cit pro žánr
a nabídl nám takřka neomezené možnosti hráčských postav. Ale
o tom později. Nejprve se podíváme na systém.
Ten si bere to nejlepší z oblíbeného
Song of Blades and Heroes ale zároveň přináší vlastní pohled
na věc. Hra běží za použití dvacetistěnných kostek (já vím,
„bůůůůůůů“). Zároveň však pracuje s takovým
počtem modifikátorů, že lze výsledky docela výrazně upravovat.
Má tak určitý element nevypočitatelnosti (protože přestřelky
jsou zřídka přehledné) ale zároveň má hráč vliv na to co se
na stole děje. Jako v SoBH se hráč rozhoduje, zda model aktivuje
jednou až třemi kostkami, přičemž selhání dává možnost
nepříteli reagovat. Úspěch dává postavě možnost provést
jednu akci. Tři úspěchy tak znamenají, že může postava provést
až tři akce. Protože postavy jsou skutečně individuální, jsou
akce dost podrobné, spíše připomínající hry na hrdiny.
Samostatnou akcí tak je tasení zbraně. Sebrání předmětu ze
země, výměna zásobníku a podobně. Na rozdíl od ostatních her
tohoto autora v Modré sérii (Of Gods and Mortals; A Fistful of
Kung Fu) však dva špatné výsledky v aktivaci neznamenají
automaticky předání iniciativy soupeři.
Figurky ke hře sice opět udělal Northstar, nicméně volba modelů je zcela na vás. |
Rogue Stars obecně využívá velmi
vynalézavě plovoucí iniciativy. Jedna z možných reakcí na
selhání hodu na aktivaci je „Převzít Iniciativu“. Úspěch
v takovém případě znamená, že aktivní hráč končí své
aktivace a reaktivní hráč jede dál. Hra používá systém
stressu. Čím více akcí postava dělá, tím více má na sobě
stress markerů. A čím více má na sobě stress markerů, tím
větší je šance, že dojde k převzetí iniciativy. Kromě
rizika soupeřových reakcí vám ale nic nebrání aktivovat stále
dokola jednu postavu. Jeden hráč je na tahu až do chvíle, než
soupeř úspěšně převezme iniciativu. Aktivace v Rogue Stars
představují přibližně vteřinu reálného času. Navíc spousta
podrobností v systému vyvolává pocity, jako když sledujete
přestřelku v akčním filmu. „Skočil za betonový kvádr,
aby unikl těžké palbě, pak vytáhl z pouzdra laserovou
pistoli a zkontroloval stav energie“ tak je vaše aktivace.
Vzhledem k malému počtu modelů je dobře, že taková omáčka
ve hře je.
Skupiny v Rogue Stars mají
přesně danou velikost. Můžete mít mezi 4-6 modely. Tahle
restrikce v podstatě znamená, že postavíte partu unikátních
charakterů namísto hordy vidláků. Tvorba skupiny je opět velice
volná. Ve hře nejsou žádné „frakce“, jsou jen velmi obecné
„Motivy“. Hráč si vybírá motiv, podle kterého chce stavět
svůj tým. To mohou být Lovci Odměn, Piráti, Horníci, Hvězdná
Policie, Obchodníci, Kyborgové a další tradiční sci-fi
archetypy. Podle toho jaký motiv si zvolíte, máte přístup
k základním vlastnostem a zbraním. Takže Žoldáci mají
přístup prakticky ke všem možným zbraním a výcviku, Kultisti
mohou dosáhnout jen na civilně dostupné zbraně ale řád Psioniků
má přístup například ke všem zbraním pro boj z blízka
(včetně Silových Mečů tvořených paprskem čisté světelné
energie). Každá skupina si pak také vybere Taktickou disciplínu,
která odráží způsob boje této skupiny a její sehranost.
Pokud hrajete Frostgrave, přijde vhod i konverzní set na sci-fi |
Tradičně zábavný je také systém konstrukce misí. Tři hody kostkou určují, o co ve hře půjde, kde se to bude odehrávat a jaká bude komplikace. Hráči jsou vyzváni, aby všechny komponenty poskládali do smysluplné zápletky. Například v naší první testovací hře připravil velitel jedné skupiny past na tu druhou v doupěti masožravé šelmy. Nepříjemným překvapením pro něj a jeho roboty však bylo, že tato šelma má vrozený obranný mechanismus, který ovlivňuje elektronická zařízení.
Jednu stránku knihy také zabírá
kampaňový systém. Ačkoli se jedná o velmi jednoduchou
záležitost, která v podstatě funguje na dokupování nových
vlastností a výzbroje, přijde mi o hodně promyšlenější než
například Frostgrave. Oproti němu však v Rogue Stars není
kampaň tím hlavním stavebním kamenem. Zkušenosti rostou pomalu a
nové vybavení je drahé. Ranění, které neodnesete z bojiště,
jsou ztraceni i s jejich výzbrojí.
Nebo můžete použít své oblíbené modely jako já |
Co říci
závěrem? Andrea Sfiligoi je zkušený tvůrce her a na jeho
nejnovějším systému je to vidět. Rogue Stars je špičkově
promyšlený systém, ve kterém vše funguje tak jak má a jak to
dává smysl. Poslední dobou vzniká spousta her, které mají dobré
nápady, ale nedrží moc dobře pohromadě. Tento kus však takovou
neuspořádaností netrpí. Systém je funkční, intuitivní (ač se
to na první pohled nezdá) a rychlý. Jako vždy selhává redakční
práce, ačkoli v tomto případě opravdu jen minimálně.
S děravostí jiných her tohoto vydavatele (Frostgrave a Black
Ops, dívám se na vás!) se to ani nedá srovnat. Největším
Nedostatkem – ano, s velkým N – je však úplná absence
Quick Reference Sheetu v knize. Pro hru, která má několik
tabulek v každé kapitole je referenční tabulka naprostou nutností
a myslím, že každý by rád obětoval některou z celostránkových
ilustrací. QRS však jistě brzy bude ke stažení. Do té doby si
všichni můžeme osvěžit práci v Excelu. Konec konců, je
třeba projít jen nějakých 64 stran. Nashle u herního stolu.
Jiron
Výhody:
+ promyšlený systém aktivací
+ zábavná tvorba charakterů
+ rychlý spád
+ kampaňový systém
Nevýhody:
-nespolehlivá d20
-stohování markerů
-chybí QRS
Komentáře
Okomentovat