Ne úplně vážný blog o wargamingu - Not entirely serious blog about wargaming

Oblíbené příspěvky

pondělí 30. ledna 2017

Jak začít s Frostgrave aneb průvodce Zmrzlým Městem



V létě 2015 byl vydán dlouho očekávaný počin Osprey Publishing na poli válečných her. Družinová fantasy hra Frostgrave. Prastaré město Felstadt bylo sídlem nejmocnějších a nejvzdělanějších mágů jaké svět znal. Dokázali dělat věci, o kterých se dnešním čarodějům ani nesní. Jednou se však něco zvrtlo a město zahalila tisíciletá zima. Zbytková magie se postarala o to, že ledem pokrytými ulicemi města bloudí nemrtví a v bývalých lidských obydlích teď žijí nebezpečné kouzelné bytosti. Městu dnes už nikdo neřekne jinak než Frostgrave – Mrazivý Hrob. A přesto, jakmile začala obleva, začali se čarodějové ze široka i z daleka sjíždět do promrzlých ruin v honbě za poklady a věděním minulosti.
           

Tímto článkem bych rád čtenářům usnadnil vstup do Zmrzlého Města. V těchto pár odstavcích ve stručnosti proberu co je ke hře zapotřebí, jak vytvořit svého zástupce na herním stole a jak sestavit družinu bojovníků, která ho do trosek Felstadtu doprovodí.

Co je třeba ke hře?

            K tomu abyste mohli vstoupit do světa Frostgrave a zapojit se tak do pátrání po dávných pokladech potřebujete v prvé řadě knihu pravidel. Jedná se o malou knihu o zhruba 130 stranách v tradičním formátu Osprey Publishing. Má tvrdou vazbu a množství barevných ilustrací od Dmitry Burmaka, který mimo jiné ilustroval Magic the Gathering nebo Warhammer 40.000. Pořizovací cena knihy v papírovém vydání je 14.99GBP (tedy zhruba 540Kč), případně lze zakoupit elektronicky za 12.99GBP (asi 460Kč). V knize jsou všechna pravidla potřebná ke hře.
             Dále potřebujete herní prostor, tedy jakýkoli rovný povrch. Autor doporučuje 3x3 stopy (90x90cm), nicméně i on zmiňuje, že lze hrát i na 2x2 nebo 4x4. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že velikost hrací plochy razantně mění tempo hry. Zatímco při hře na stole 4x4 na sebe družiny narazí po dlouhém pochodu (a přípravě), při hře na stole 2x2 se vlastně začíná bojovat už od prvního kola. Mě osobně vyhovuje rozměr 3x3 stopy, ale snad ještě více se mi líbí rozměr našeho malého jídelního stolku, tedy 75x75cm. Je také třeba tento hrací povrch zaplnit terénem. Obecně platí, že čím více tím lépe. Pokud doma nemáte zříceniny hradů nebo lesy a skály v malém měřítku, nezoufejte. Frostgrave se už dnes hraje v hernách v Praze i v Brně. Osprey také poskytuje jednoduché ruiny v papírové podobě volně ke stažení. Stačí vytisknout, složit a je to.
              Nutností jsou také figurky. Tady se fantazii meze nekladou. North Star Military Figures sice vytvořili produktovou řadu Frostgrave, která zahrnuje jak plastové vojáky, tak kovové sady čarodějů, nicméně není povinností tyto figurky používat a drtivá většina hráčů tak ani nečiní. Hra nabízí obrovské možnosti, co se týče výzbroje vojáků a tak mohou hráči používat modely, které už doma mají z jiných her, nebo pořídit nové. Frostgrave může také být důvodem proč si konečně koupit tu figurku, kterou už dlouho chcete, ale nemáte ji v čem hrát. Měřítko není pevně stanoveno ale hra je testována na měřítko 28mm na kulatém stojánku (jeho tvar ale také nehraje roli). Potřebovat budete dva modely čarodějů (tedy jeden z nich bude učedník), až 8 modelů najatých žoldáků a neuškodí mít v záloze nějaká ta monstra. Ta však zdaleka nejsou povinností.
               Pak už jen pár drobností. Palcový metr nebo měřítko, dvacetistěnná kostka (k dostání ve většině hračkářství) a alespoň tři žetony pokladů na hráče. Žetony pokladů mohou mít mnoho podob. Může jít o samostatné modely, detailně vypracované a nabarvené, nebo také o skleněné hrací kameny. Ty pak představují poklady, o které budou čarodějové bojovat.
Tím zcela nejdůležitějším co budete ke hře potřebovat je ale vstřícný a přátelský spolu/proti-hráč. Velkou zvláštností Frostgravu je to, že nenutí hráče k bezhlavému zabíjení. Je tedy dobré se se spoluhráčem domluvit, zda preferuje herní styl „zabijem se a kdo přežije, bere poklady“ nebo „chci mít víc pokladů než ty ale nenechám se kvůli tomu voddělat!“. Oba herní modely mají své místo a vyjasnění si priorit mezi hráči je dobrý způsob jak zabránit frustraci.



Čaroděj

             Hlavní postavou hry je čaroděj. Ten představuje alter ego hráče na herní desce a sesíláním kouzel a sbíráním pokladů také získává zkušenosti a zlepšuje tak své schopnosti a dovednosti. Čistě ve stylu her na hrdiny. Zajímavá je ale už i tvorba postavy. Hned po vybrání jména a pohlaví svého čaroději, si každý hráč musí zvolit jednu z deseti čarodějnických škol, které se vyučil. Školy zahrnují všechny známé kousky – nekromancie, thaumaturgie, vyvolávání, věštby, elementy… vše co vás napadne. Každá škola obsahuje osm kouzel a mají mezi sebou souvztažnosti. Jak se tvoří takový čaroděj, vám nejlépe znázorním na příkladu mého borce.
             Je to muž a jmenuje se Tón Písně Stoupající ke Hvězdám. Inspirací my byla hra na hrdiny Exalted nebo animovaný seriál Avatar – The Last Airbender. Chtěl jsem udělat něco ve stylu čínského mnicha, který své bojové umění spojil s magií elementů. Elementalista se tak stal mou jasnou volbou.
            Čaroděj musí mít do začátku tři kouzla ze své vlastní školy. Útočná kouzla s dalekým dosahem jsou ve hře relativně vzácná a tak hned do začátku volím Elemental Bolt. Abych zdůraznil princip elementálních bojových umění, zapisuji si rovnou i Elemental Hammer (zvyšuje zranění jedním útokem v boji z blízka) a Elemental Shield (tedy ochraný štít, který absorbuje část obdržených zranění).
            Dále je třeba vybrat si po jednom kouzlu ze tří spřátelených škol. Ta se sesílají s mírným postihem a tak je lepší si vybrat ta jednodušší. Mé spřátelené školy jsou Summoner (Vyvolavač), Enchanter (Očarovatel) a Chronomancer (Časomág). Z Časomága beru rovnou a bez váhání Fleet Feet (zrychluje pohyb) abych zdůraznil záměr mnicha, který pomocí kouzel zesiluje svou tělesnou zdatnost. Z Očarovatele si ze stejných důvodů beru Strength (zvyšuje bojové vlastnosti) ale u Vyvolavače váhám. Líbí se mi jak Possess (posednutí démonem-duchem elementu) tak Leap (dlóuhý skok ignorující terén). Nakonec se rozhoduji pro Leap abych mohl skákat z věže na věž ve stylu wu-shu.
            Poslední dvě kouzla vybírám ze čtyř škol, se kterými mám neutrální vztah. Ta sesílám s větším postihem ale i tak jsou mnohdy velmi důležitá. Zaškrtávám Heal (protože co bych to byl za mnicha, kdybych neuměl léčit) a po dlouhé úvaze také Combat Awareness (z věštecké školy – umožňuje vidět do krátkodobé budoucnosti a zvyšuje tak bojové statistiky). Je to obtížné kouzlo ale do mého konceptu se dokonale hodí.
Můj čaroděj je tak připraven a můžu přistoupit k další fázi.



Družina


Další důležitou volbou je rozhodnutí, zda najmout učedníka. Zavedení učedníka je velmi nákladné (v herní měně) ale dlouhodobě se vyplatí. Učedník umí sesílat stejná kouzla jako čaroděj a jeho vlastnosti jsou přímo odvozené od těch čarodějových a to i při přestupu na vyšší úroveň. Není to vlastně ani moc volba protože si moc neumím představit objektivní důvod proč si učedníka nevzít.
Ačkoli existují tělesně zdatní čarodějové, jako ten můj, je vždy dobré si najmout partu hrdlořezů, kteří budou mít dost kuráže nebo touhy po bohatství aby je doprovodili do Zmrzlého Města. Hra se nezabývá žádnými zvláštními schopnostmi a vojáci jsou tak rozděleni jen podle svých bojových schopností, výzbroje a výstroje. Vojáků může být vždy jen tolik, aby celá družina nepřesáhla počet deseti dobrodruhů.
Možnosti jsou bohaté. Počínaje psem (který ovšem není schopen nosit poklady) si může čaroděj najmout ozbrojence všeho druhu. Od hospodských rváčů a zlodějů, přes lučištníky a šermíře až po hraničáře, lékárníky a rytíře. Naprosto rozhodujícím prvkem je pak často cena protože rytíř stojí stejně jako pětice rváčů, ale střet s takovou pěticí by v žádném případě neustál. Naprosto klíčovou vlastností je pohyb, protože si své vojáky najímáte proto, aby vynášeli poklady z ruin co nejrychleji. Správné složení družiny by byl námět na další článek.

Náklady na hru

Věřím, že celý ten dlouhý text vám pomohl vrhnout se do Zmrzlého Města a hledat tam slávu, vědění a bohatství. Když je řeč o bohatství, rád bych tady zrekapituloval finanční náklady, které je třeba vynaložit, abyste se mohli důstojně pustit do rabování ruin.
Frostgrave, tištěná pravidla 540,-Kč*
North Star Wizard Pack, čaroděj a učedník v blistru 220,-Kč*
North Star Soldiers/Cultists/Barbarians/Gnolls 720,-Kč*
Dvacetistěnná kostka 20,-Kč*
Palcový metr 50,-Kč*
*ceny jsou pouze orientační

Hra už má samozřejmě několik rozšíření ale žádné z nich není nutné pro hru mít. Většinou jde o další možnosti, které ale když nemáte, nijak vás to neomezuje.

Těším se, až se setkáme v troskách Felstadtu. Snad jsem vám tímto článkem ukázal cestu. Tak se uvidíme u herního stolu.

Jiron


pondělí 2. ledna 2017

Rogue Stars - Recenze

              Dlouho očekávaný přírůstek do série Osprey Wargames je konečně vydán. Uznávaný autor, známý hlavně díky Song of Blades and Heroes, Andrea Sfiligoi, se opět postavil do role tvůrce, jenž píše pro Osprey hru, která cílí mimo jejich běžné publikum.


              Rogue Stars nese v podtitulu větičku „Skirmish wargaming in science fiction underworld“. Hráči se chopí ovládání skupiny o 4-6 postavách. Postavy nemají žádné statistiky a jsou tvořeny pouze seznamem vlastností, výzbroje a výstroje. Tyto prvky většinou modifikují hod d20. Hlavní je, aby výsledek vždy překročil cílové číslo. Iniciativa je plovoucí a vynalézavě využívá reakcí. Nelze tedy říct, že jde o střídavou aktivaci, ale není to ani klasická kolová záležitost. Andrea opět projevil dokonalý cit pro žánr a nabídl nám takřka neomezené možnosti hráčských postav. Ale o tom později. Nejprve se podíváme na systém.
              Ten si bere to nejlepší z oblíbeného Song of Blades and Heroes ale zároveň přináší vlastní pohled na věc. Hra běží za použití dvacetistěnných kostek (já vím, „bůůůůůůů“). Zároveň však pracuje s takovým počtem modifikátorů, že lze výsledky docela výrazně upravovat. Má tak určitý element nevypočitatelnosti (protože přestřelky jsou zřídka přehledné) ale zároveň má hráč vliv na to co se na stole děje. Jako v SoBH se hráč rozhoduje, zda model aktivuje jednou až třemi kostkami, přičemž selhání dává možnost nepříteli reagovat. Úspěch dává postavě možnost provést jednu akci. Tři úspěchy tak znamenají, že může postava provést až tři akce. Protože postavy jsou skutečně individuální, jsou akce dost podrobné, spíše připomínající hry na hrdiny. Samostatnou akcí tak je tasení zbraně. Sebrání předmětu ze země, výměna zásobníku a podobně. Na rozdíl od ostatních her tohoto autora v Modré sérii (Of Gods and Mortals; A Fistful of Kung Fu) však dva špatné výsledky v aktivaci neznamenají automaticky předání iniciativy soupeři.

Figurky ke hře sice opět udělal Northstar, nicméně volba modelů je zcela na vás.

              Rogue Stars obecně využívá velmi vynalézavě plovoucí iniciativy. Jedna z možných reakcí na selhání hodu na aktivaci je „Převzít Iniciativu“. Úspěch v takovém případě znamená, že aktivní hráč končí své aktivace a reaktivní hráč jede dál. Hra používá systém stressu. Čím více akcí postava dělá, tím více má na sobě stress markerů. A čím více má na sobě stress markerů, tím větší je šance, že dojde k převzetí iniciativy. Kromě rizika soupeřových reakcí vám ale nic nebrání aktivovat stále dokola jednu postavu. Jeden hráč je na tahu až do chvíle, než soupeř úspěšně převezme iniciativu. Aktivace v Rogue Stars představují přibližně vteřinu reálného času. Navíc spousta podrobností v systému vyvolává pocity, jako když sledujete přestřelku v akčním filmu. „Skočil za betonový kvádr, aby unikl těžké palbě, pak vytáhl z pouzdra laserovou pistoli a zkontroloval stav energie“ tak je vaše aktivace. Vzhledem k malému počtu modelů je dobře, že taková omáčka ve hře je.
                Skupiny v Rogue Stars mají přesně danou velikost. Můžete mít mezi 4-6 modely. Tahle restrikce v podstatě znamená, že postavíte partu unikátních charakterů namísto hordy vidláků. Tvorba skupiny je opět velice volná. Ve hře nejsou žádné „frakce“, jsou jen velmi obecné „Motivy“. Hráč si vybírá motiv, podle kterého chce stavět svůj tým. To mohou být Lovci Odměn, Piráti, Horníci, Hvězdná Policie, Obchodníci, Kyborgové a další tradiční sci-fi archetypy. Podle toho jaký motiv si zvolíte, máte přístup k základním vlastnostem a zbraním. Takže Žoldáci mají přístup prakticky ke všem možným zbraním a výcviku, Kultisti mohou dosáhnout jen na civilně dostupné zbraně ale řád Psioniků má přístup například ke všem zbraním pro boj z blízka (včetně Silových Mečů tvořených paprskem čisté světelné energie). Každá skupina si pak také vybere Taktickou disciplínu, která odráží způsob boje této skupiny a její sehranost.

Pokud hrajete Frostgrave, přijde vhod i konverzní set na sci-fi

                 Tradičně zábavný je také systém konstrukce misí. Tři hody kostkou určují, o co ve hře půjde, kde se to bude odehrávat a jaká bude komplikace. Hráči jsou vyzváni, aby všechny komponenty poskládali do smysluplné zápletky. Například v naší první testovací hře připravil velitel jedné skupiny past na tu druhou v doupěti masožravé šelmy. Nepříjemným překvapením pro něj a jeho roboty však bylo, že tato šelma má vrozený obranný mechanismus, který ovlivňuje elektronická zařízení.
                 Jednu stránku knihy také zabírá kampaňový systém. Ačkoli se jedná o velmi jednoduchou záležitost, která v podstatě funguje na dokupování nových vlastností a výzbroje, přijde mi o hodně promyšlenější než například Frostgrave. Oproti němu však v Rogue Stars není kampaň tím hlavním stavebním kamenem. Zkušenosti rostou pomalu a nové vybavení je drahé. Ranění, které neodnesete z bojiště, jsou ztraceni i s jejich výzbrojí.

Nebo můžete použít své oblíbené modely jako já

                 Co říci závěrem? Andrea Sfiligoi je zkušený tvůrce her a na jeho nejnovějším systému je to vidět. Rogue Stars je špičkově promyšlený systém, ve kterém vše funguje tak jak má a jak to dává smysl. Poslední dobou vzniká spousta her, které mají dobré nápady, ale nedrží moc dobře pohromadě. Tento kus však takovou neuspořádaností netrpí. Systém je funkční, intuitivní (ač se to na první pohled nezdá) a rychlý. Jako vždy selhává redakční práce, ačkoli v tomto případě opravdu jen minimálně. S děravostí jiných her tohoto vydavatele (Frostgrave a Black Ops, dívám se na vás!) se to ani nedá srovnat. Největším Nedostatkem – ano, s velkým N – je však úplná absence Quick Reference Sheetu v knize. Pro hru, která má několik tabulek v každé kapitole je referenční tabulka naprostou nutností a myslím, že každý by rád obětoval některou z celostránkových ilustrací. QRS však jistě brzy bude ke stažení. Do té doby si všichni můžeme osvěžit práci v Excelu. Konec konců, je třeba projít jen nějakých 64 stran. Nashle u herního stolu.

Jiron

Výhody:
+ promyšlený systém aktivací
+ zábavná tvorba charakterů
+ rychlý spád
+ kampaňový systém

Nevýhody:
-nespolehlivá d20
-stohování markerů
-chybí QRS