Lion Rampant - zkrácená recenze
Lion Rampant se zaměřuje spíše na samotný proces hraní, než podrobný
popis pravidel, předpokládá vaši představivost a to že přistoupíte na pravidla
hry. Počítá se s tím, že si
představíte, co dané pravidlo znamená a jak se projevuje. Nicméně pravidla jsou
velmi jasně a zřetelně napsaná, perfektně balancovaná a hlavně zcela modulovatelná.
Existují tak různé varianty – polooficiální Dark Age, Victorian Rampant, Nippon
Rampant a oficiální verze Dragon Rampant (fantasy), Pikemans Lament (30letá válka) a Man who would be kings (koloniální skirmish).
Pravidla nepoužívají žádné úzce specializované mechaniky pro
stavbu armád. Máte 11 typů jednotek reprezentující malé družiny té doby. Jednotky
můžete lehce upravovat taktikami, či výzbrojí a výstrojí. Hra je zaměřená na
boje družin, zákeřné přepady zásobovacích linií, či srážky baronů diskutující o
pastvě pro jejich dobytek než na rozsáhlé bitvy jako je Moravské pole, či
Kresčak. V Lion Rampant jsou jednotlivé družiny rozděleny do jednotek o
šesti až dvanácti modelech, které se většinou přesunují v neuspořádaném
houfu (360°LOS, nepoužívají se řady ani strany). Jedinou výjimkou je štítová hradba, kdy
jednotka musí stát na místě a má významný bonus k obraně. Bavíme-li se o
hře na 24 bodů, což je dle autora základní model hry, znamená to, že nejméně
budete mít 24 modelů (2x6 jízdních a 2x6 pěších rytířů) a nejvíce 120 modelů (4
jednotky smradlavých vesničanů, 4 jednotky o něco méně smradlavých vlastníků
půdy a 2 jednotky zemanů). Obojí je ale
extrém. Běžná družina se pohybuje okolo 40 -60 modelů.
Když tedy máme armádu složenou, začněme hrát. Jedná se o hru se střídavou aktivací, kdy se
aktivní hráč mění v okamžiku, kdy jeho jednotka neuposlechne rozkaz (neuspěje
v hodu kostkou). Jedná se o nelineární hru, ovšem ne zase úplně náhodnou, protože
se potřebné výsledky pohybují v okolí matematického průměru. Ovšem během
jedné své iniciativy nesmíte aktivovat žádnou jednotku dvakrát. To se ale těžko
stane. Tento způsob přidává k jakémusi odkazu
středověkých bitev. I v naší historii najdeme významné bitvy, kde ne vše
šlo podle plánu (Moravské pole, Kresčak).
Vyhodnocování je jednoduché, pokud máte nadpoloviční počet
modelů, házíte dvanácti kostkami, jinak šesti.
Počítají se úspěchy s hodnotou vyšší než velikost požadované
dovednosti. Obránce hází stejný počet kostek, ale podle hodnoty obrany. Sečte
se počet úspěchů, podělí se zbrojí a výsledek je počet odebraných modelů na
obou stranách. Obě jednotky si hodí morálku a klidně se může stát, že obě si
řeknou: „Mám dost!“ a odpoutají se od nepřítele čekajíc na další aktivaci.
autor: Dalcor
Komentáře
Okomentovat