Změna je život - nebo hra?

Přiznám se, že po letech pokusů s různými stolními válečnými hrami mě začíná unavovat učit se – a hlavně pamatovat si – složité verze pravidel, tahat po všech čertech tisícihlavové armády a vice než o zábavu se starat o to, zda jsem nezapomněl nějaké to pravidlo a zda jsem si spočítal výsledek dobře. S přibývajícím věkem, váhou, rodinou a zodpovědností navíc není čas ani na dlouhé, několikahodinové hry. 

Opustil jsem WH40K a WHFB, které přesně naplňují to, co mě na wargamingu přestalo bavit. Navíc jsou to hry s obrovským finančním dopadem na rodinný rozpočet a dle mého názoru tak trochu p2w. I když dovednosti jsou velmi důležité. Nejhorší je ale finanční kolotoč, který Games Workshop roztočil, to už opravdu není hra pro mě.

Jak první jsem vyzkoušel Infinity Jenže to je hra sice s komplexním taktickým potenciálem, malým počtem modelů, nicméně je to hra nahuštěných a velmi komplexních pravidel. Ta se pořád ještě nehodí pro nenáročné hraní po práci.

Warmahordes jsou takticky zajímavá hra, jenže musím říct, že těch možností nabízí až moc. Svádí poté spíše než k hraní k počítání vzdáleností, výsledků a spíše než o příběh jde o to kdo si výsledek dokáže dopředu lépe spočítat. A je to hra opět finančně náročná na pořízení, takže jsem se zastavil na 35 bodech.

Na nákup dalších her nezbyl rozpočet. S nějakými pěti sty, převážně herními modely, není prostor na to kupovat další hry s hordama modelů, které nepoužiju (…no i když…). Nemám ani čas barvit a prodávat barvené modely na ebayi, i když bych si tím asi založil solidní živnost. Protože modely mám koupené před zdražováním GW a devalvací koruny.

A tak jsem stál před vitrínou a přemýšlel co vlastně od wargamingu čekám. Přestávalo mě bavit hrát, lepit i barvit. Žena plesala…předčasně.

Takže jsem si řekl: „Dalcore, je čas dát dohromady, co od wargamingu chceš“.

• Nekomplexní, intuitivní, rychlá pravidla, nicméně stále takticky zajímavá
• Nejsem turnajový hráč, nesnáším, když se ze hry dělá námět na olympijské hry takže mi nevadí omezený počet spoluhráčů
• Málo modelů
• Nízká pořizovací a udržovací cena
• Hra odehraná max do hodiny, 30-45 minut výhodou
• Zábava
• Vyprávění příběhu hrou

Pak jsem si vzpomněl na videa z Beasts of War ze Salute 2015. Spousta distinguovaných  gentlemanů hrála jakési hry z útlé modré knížky. Většina z těchto gentlemanů ještě stále neopustila služby jejího veličenstva.  Jenže onen vydavatel má další hry…

No a v druhé řadě můj lokální obchod vyprodával modely pirátů jakési německé firmy a dal mi k tomu i pravidla za výhodnou cenu.

Ano v poličce stojí Freebooter’s Fate vedle Ronina a Lion Rampant a má vnitřní wargamingově-demotivovaná bohyně opět plesá radostí nad padesáti šedými rámečky, které mi doma zůstali po Dark Eldar, ze kterých dělám vesmírné otrokáře do A Fistfull of Kung-Fu. Takže brzy s reporty nashledanou…
Máte podobné zkušenosti?

autor: Dalcor